Víte, jaká je skutečná cena smartphonu? Číslo vás překvapí

První mobilní telefon se podařilo vyrobit již v roce 1973 a přestože na masové rozšíření musel počkat desítky let, nakonec si podmanil svět.

Analýza Federálního institutu pro geologické vědy a přírodní zdroje v Hamburku (BGR) uvádí, že počet prodaných mobilních telefonů na celém světě byl v letech 2012 až 2019 více než 14,6 miliardy. Od roku 2014 tvoří největší podíl na prodeji smartphony.

Mnohé z nich za ty roky už dosloužily. V horším případě skončily na skládce, v lepším se proměnily na recyklované materiály a vrátili se opět do života.

Mobil planetě škodí nebo pomáhá. rozhoduje majitel

Výroba mobilního telefonu je drahá záležitost. Nestojí jen samotné peníze, ale platíme i přírodními zdroji. Na 120 gramů vážící mobil se podle společnosti Orange spotřebuje přibližně 70 kilogramů surovin.

Materiály přitom procestují svět čtyřikrát, dokud skončí v našich rukách. Výroba jednoho mobilu proto zatěžuje planetu vícekrát. Od dobývání zdrojů přes produkci emisí až po spotřebu vody a energií.

Životnost mobilů je však ve srovnání s náklady, které stojí jejich výroba, příliš krátká. Vzdáváme se je mnohem dříve, než jim vyprší životnost.

Průměrně používáme jeden smartphone 21 měsíců, což je kratší, než je jejich záruční doba. To je také důvodem, proč se produkce mobilních telefonů neustále zvyšuje.

Planetu přitom nezatěžuje jen jejich výroba, ale i likvidace. Jediný odhozený mobilní telefon dokáže otrávit více než 1 000 litrů pitné vody a stejně i půdu.

Po čase se ze zařízení na skládce začnou uvolňovat těžké kovy a toxické látky jako arsen, berylium, kadmium, nikl či olovo. Jedinou možností, jak zabránit další ekologické zátěži po dosloužení zařízení, je předat ho k recyklaci, například v prodejně Orangeu. Pro starý mobil se tím začíná zcela nový životní příběh.

Cennosti ukryté v mobilu

I na tom nejmodernějším smartphonu na světě se nachází analogový piktogram s přeškrtnutého odpadkovým košem. Říká, že mobil nepatří do smetí. Smartphony váží v průměru 110 gramů a podle BGR obsahují přibližně 45 procent různých kovů, 32 procent skla, 17 procent plastů a šest procent hmotnosti jsou kompozitní materiály.

Mobil je tak trochu i šperkovnicí. Mezi nejvzácnější kovy, které obsahuje, patří zlato, stříbro, palladium, platina a v kapse s sebou nosíme i hliník, železo, nikl a přibližně dalších 50 až 60 členy periodické tabulky prvků.

V roce 2019 tak bylo v 1,4 miliardě prodaných smartphonů kolem 22 400 tun železa, 10 100 tun hořčíku, 9 250 tun mědi, 9 450 tun hliníku, 24 tun zlata a 3 tuny palladia, které se po recyklaci mohou opět vrátit do průmyslového života.

„Velkou výhodou recyklace mobilů je, že výtěžnost kovů přesahuje 90 procent. Pokud mobil přijde na recyklaci, kovy se dokáží přeměnit na novou surovinu a používají se v dalších výrobcích, „říká Dagmara Tábiová, ředitelka společnosti Ofir, která se specializuje na recyklaci elektronických zařízení.

Cena mobilu je jedno euro

Drahých kovů sice není v jednom mobilu velké množství, ale podle analýzy BGR byla celková hodnota kovů v jednom kuse vypočtena na 1,11 eura.

Mezi nejcennějšími kovy vedlo jednoznačně zlato. Sice bylo zastoupeny v nejmenším množství, kvůli vysoké ceně však bylo mezi recyklovanými rudami nejdražší. Jeden mobil ho obsahuje přibližně 0,017 gramu.

Při tisících recyklovaných mobilů se tisíciny gramu přeměňují na kilogramy. Například šest tisíc kusů mobilních telefonů představuje přibližně 100 gramů zlata.

„Z prodejen Orange odebereme na recyklaci 40- až 70-tisíc kusů mobilních telefonů ročně,“ prozrazuje Tábiová. To je více než jeden kilogram zlata.

Orange se dlouhodobě věnuje tématu recyklace, proto pokračuje ve sbírce starých mobilů i nadále. Stačí je přinést do kterékoliv jejich prodejny a operátor jejich ekologicky recykluje. Z prodejen putují do centrálního skladu v Senci, odkud se dostanou do recyklačního centra.

„Nejprve se ze zařízení vyjme baterie. Ta putuje na recyklaci k zpracovateli baterií, který má povolení z ministerstva životního prostředí na jejich zpracování. Následně se mobilní telefony melou na pomaloběžný mlýně na frakce velké tři až šest centimetrů. Taková surovina následně putuje do hutí, kde z nich vytěží drahé kovy a rudy, „popisuje proces recyklace Tábiová.

V hutích dávají staré mobilní telefony práci lidem, kteří je speciálními technologickými postupy přemění na měď, zlato, stříbro, palladium, platinu a další kovy, které se stávají druhotnou surovinou.

Ta se vrací zpět do výroby jako základní materiál pro výrobu dalších výrobků. Z použitého mobilu se kovy dostávají do šperků, nových elektronických zařízení, automobilového průmyslu či zdravotnictví.